Titulní obrázek zobrazující barevné jiskření sněhu

Proč se sníh třpytí?

Napadl sníh, my vzali sáňky a vyrazili na procházku. Cestou lesem jsem si všiml neobyčejně krásného jiskření sněhu. Nebylo to klasické bílé jiskření, jako když na zemi leží tisíce diamantů. Tentokrát to byla veselá hra barev. Jako když na zemi leží miliony různobarevných drahokamů. Jako když na obloze zmrzne duha, ta pak spadne dolů, k nám na zem a rozbije se na miliony malinkatých kousků, které už nikdo nikdy neposkládá nazpět. Podívaná je to neskutečná a s Holkou 4.07 jsme ji vydrželi pozorovat několik minut. Ale proč se to děje? Proč se sníh třpytí?

Co se děje během pokusu

http://www.snowcrystals.com/guide/guide.html

Srozumitelně pro děti – jednoduchou odpověď jsem nastínil hned v úvodu. Princip je stejný, jako když vzniká duha. S tím rozdílem, že když vidíme duhu, všechny kapky vody padají směrem dolů. Jsou tedy ve stejném směru a vytváření souvislý tvar oblouku duhy. Když ale kapky dopadnou dolů na zem, jako sníh, jednotlivé vločky jsou různě natočené a díky tomu odráží různé barvy. A nebo, podle tvaru vločky, neodráží.

Technické vysvětlení –  ve skutečnosti to není až tak úplně jednoduché, jako jsem to vysvětlil Holce 4.07. I když se říká, že nenajdete 2 stejné sněhové vločky, vzhled vloček lze rozdělit do několika kategorií. Různé druhy sněhových vloček jsou zobrazeny na obrázku vpravo. Na zemi musí ležet ten správný sníh – ledové krystaly.

Když slunce dopadá na ledové krystaly, chovají se jako zrcadla. Každý „záblesk“ je odraz slunce od jednoho krystalu. To, zda záblesk uvidíme, závisí na úhlu mezi sluncem, poloze sněhové vločky a umístěním našeho oka. Takže to, co vidíme, jsou jednotlivé ledové krystaly, od kterých se odráží slunce. Obvyklý bílý třpyt je způsoben odrazem světla od horní části ledových krystalů. 

Během pozorování třpytu si můžeme všimnout slabých změn barev. Někdy je to zřetelné více, někdy méně. Sluneční paprsek se totiž může odrážet od různých povrchů krystalu. 

Pokud se světlo neodrazí hned, jak je popsáno výše, ale projde dovnitř do krystalu, barvy se mohou rozptýlit stejně jako v duze. Jak světlo přechází mezi vzduchem a vodou, barvy světla se oddělují. Plocha vločky je však natolik malá, že vidíme jen jednu odraženou barvu.

Nejvíce se třpytí suchý sníh. Je to proto, že jednotlivé ledové krystaly v suchém sněhu zůstávají obvykle oddělené, zatímco u mokrého sněhu jsou krystaly větší a mohou se připojit k jiným sněhovým vločkám.

Jedním z druhů suchého sněmu je takzvaný “diamantový prach”, který může padat, i když je obloha čistě modrá. Diamantový prach vzniká během inverze (studený vzduch sedí u povrchu země a nad ním je vrstva teplého vzduchu). Jak se teplý vzduch míchá se studeným, vymrzá z něj vzdušná vlhkost, která pak padá ve formě diamantového prachu.

Fotografování

Chtěl jsem se s vámi o tu krásu podělit, ale lidské oko a čočka (mého) fotoaparátu, to je něco úplně jiného. Čím ostřejší fotografie, tím jsou barevné odlesky menší. Naopak, čím více rozostřená fotografie, tím barevné odlesky více vyniknou. Nakonec se ale něco podařilo. Pořád je to ale jen několikacentimetrový výřez, z celé té krásy.

Barevné jiskření sněhu – rozostřená fotografie ukazuje více barev
Detail barevného jiskření sněhu

Tipy na pozorování

  • Potřebujete mít štěstí na ten správný druh sněhu, není to tak, že po prvním sněžení půjdete ven a najdete. Náš sníh byl mírně roztátý a opět zmrzlý. To mohlo vytvořit ty správné krystalky.
  • Pozorujte na rozhraní slunce / stín. Nejvýraznější odlesky jsme našli v místech, kde ve stínu lesa prosvítalo slunce mezi větvemi stromů.
  • Pozorujte proti slunci, v jiném úhlu to nefunguje.
  • Během pozorování pohybujte pomalu hlavou ze strany na stranu a pozorujte, jak se barvy mění.

Pokud jste si při čtení toho článku vzpomněli na informaci, že Inuité (Eskymáci) mají pojmenování pro stovky různých druhů sněhu, tak to dětem raději (takhle zjednodušeně) neříkejte. Jedná se totiž o hojně rozšířený mýtus.

Inuité sice mají spoustu slov pro druhy sněhu, ale to neznamená, že rozlišují více druhů sněhu než my. V celém mýtu jde o to, že co Inuité řeknou jedním slovem, to my řekneme několika slovy. Například:

  • muruaneq: pomalu padající sníh
  • nutaryuk: čerstvý sníh
  • qanikcaq: sníh na zemi

Říká se tomu Morfologická typologie jazyků, ale to si nastudujte sami, v lingvistice se jsem ztracen.