Za městem máme rybník, kam chodíme na procházky. Je to takové správné místo pro dětská, malá dobrodružství. Procházky však mají jeden nedostatek. Okolí rybníku je znečištěno od neukázněných rybářů a místy zážitek z procházky nabývá jiných rozměrů něž bychom chtěli. Řekl jsem si tedy, Ukliďme Česko a v sobotu 6.4.2019 jsme vyrazili uklízet.
Hlavní den akce Ukliďme Česko 2019 byla sobota 6.4.2019. Tento termín byl však v kolizi s RC Offroad Trial v Dobřanech, na který jsem se také chtěl jet podívat. Rozhodli jsme se dopoledne navštívit RC trial a odpoledne vyrazit sami k našemu rybníku za městem a zkusit u něj uklidit.
Cestou na RC trial jsme potkávali desítky dobrovolníků, kteří již uklízeli. Měl jsem radost z věkového složení těchto skupinek. Zastoupeni byly snad všechny věkové kategorie a nedá se tak říci, že by určitá generace byla lhostejná k tomu, jak vypadá naše okolí. Když jsme odjížděli domů, potkávali jsme naopak desítky pytlů nebo hromádky sesbíraného nepořádku. Trochu jsem znejistěl, zda budeme mít u našeho rybníčku co uklízet.
Ukliďme Česko
Hned na začátku jsem uviděl pneumatiku z osobního vozu. Donést ji k rybníku, muselo stát dost sil, ale byla tady. Při sestupu k pneumatice jsem vyplašil kachnu, která seděla na vejcích. Měla jich tam minimálně deset. Pneumatiku jsem vytáhl a nechal ležet na břehu.
Pokračovali jsme dál a pytle plnili drobnými věcmi, jako skleničky s děravými víčky (pravděpodobně od žížal), hliníkovými plechovky od piva nebo PET lahvemi.
V místech, kde sedávají rybáři, bylo odpadků výrazně více, než v úzkých pěšinkách mezi vrbovými větvičkami. Nacházeli jsme smotané přetržené vlasce, plechovky od kukuřice a opět další PET lahve. Od piva nebo i od nealkoholických limonád.
Petrův zdar!
Pomalu jsme se blížili k první sedící skupince rybářů. Holka vesele pobíhala po břehu, Kluk spal v kočárku, my měli naplněnou asi tak čtvrtinu pytle a já přemýšlel, jaká asi bude jejich reakce. Žádná reakce však nepřišla. Rybáři dělali větší mimikry, než ta kachna, kterou jsem vyplašil.
Když jsem posléze hledal na netu, jak to rybáři mezi sebou se zdravením mají, našel jsem tento text, na který je navázáno téměř 100 dalších příspěvků. „Dřív mi to přišlo jako pevně zakotvené, ale v poslední době se setkávám s tím, že když na flek vedle mě zasedne rybář tak kouká a není schopný prostě tu pusu otevřít! Musím se přiznat že je mi toto líto. Pražští rybáři za první republiky povinný pozdrav měli přímo ve stanovách….„, píše uživatel Jenisej.
Pokračovali jsme dál. Za propadlou ondatří norou jsme si dali malou svačinku a z batohu vytáhli druhý pytel na odpadky. O chvilku později jsme tento druhý pytel celý naplnili rozlámaným fasádním polystyrenem.
Odpadkové koše kolem rybníka
Abych všem rybářům nekřivdil, k rybníku je přístup od dvou parkovišť a u obou dvou vstupů je velký, kovový sud na odpadky. Sudy vypadají, že jsou pravidelně vyváženy. Do jednoho z těchto sudů jsem odsypal velké kusy polystyrenu, jinak bychom už nic nedokázali posbírat.
Dál už to pokračovalo ve stejném duchu. PET lahve, rybáři, PET lahve, rybáři. Když už jsme byli téměř na konci a do pytlů už se nám nic nevešlo, našli jsme na jednom obsazeném rybářském místě větší množství PETek. Dalo by se to přirovnat k černé skládce.
Na jednu stranu všude samý milovník přírody, který potichu u vody dokáže prosedět hodiny. Na stranu druhou, místo do batohu nebo nedalekého koše, dokáže do nejbližšího křoví odhodit prakticky cokoliv. Odpadky pak zarostou kopřivy nebo rákos a v přírodě je zase krásně.
Večer se pomalu blížil a z rozpáleného grilu, u rybářského domku na hrázi, začalo vonět pečené maso. Od vody začala jít zima a my jsme odcházeli s rozporuplnými pocity. Uklidili jsme velkou část okolí rybníka, ale nejhorší část na úklid ještě čeká. Nevěřím, že by místo, při některé ze svých brigád, uklidili sami rybáři. Nejspíš nepořádek počká opět na nás nebo na některé další účastníky akce Ukliďme Česko.
