Dnes jsme se bavili tři tátové. Všichni máme děti ve věku 9–10 let a debata skoro sklouzla v předhánění se, jaké dovednosti s moderními technologiemi naše děti mají.
Jeden se chlubil, jak jeho syn hraje Minecraft. Sleduje všechna možná Minecraft videa na YouTube, díky tomu zná spoustu nových věcí, které si pak sám vyzkouší, ukáže je kamarádům a ti žasnou, jak je dobrej.
Druhý zase říkal, že jeho syn umí sestříhat videa a dát je na YouTube. A pak ho prý překvapil tím, že si povídá s ChatGPT. Baví se třeba o vesmíru a jako příklad dal synův dotaz, jestli je větší Jupiter nebo Saturn.
Já se do rozhovoru přidal s informací, že účet na YouTube mohou mít osoby starší 13 let a že Holka 9.06 vlastní telefon ještě nemá. Sice má přístup ke starému mobilu bez SIMky, kde má nainstalované Duolingo, MP3 přehrávač, dvě hry a nově Wikipedii, ale mobil ji naštěstí tak nějak nezajímá.
Tenhle náš rozhovor mě přivedl na jednu myšlenku, která mě ještě nikdy nenapadla.
Kalkulačka a matematika
Děti se v matematice učí krok za krokem systematickému a logickému postupu, jak řešit stále komplikovanější výpočty. Začnou u sčítání a odčítání, přidávají násobení a dělení, slovní úlohy, zaokrouhlování, převody jednotek. Jdou systematicky dál a dál a každá další dovednost vychází z těch předchozích.
Když by nic z toho neuměly a jen by přepsaly příklad do vědecké kalkulačky, získaly by správnou odpověď hned. Mohlo by to tak ve světě fungovat? Určitě mohlo, všechny výpočty by byly přece správně. Udělala by je přeci kalkulačka. Všichni ale tak nějk tuší, že matematika je důležitá i z jiných důvodů. Kromě výpočtů se tím děti učí například: provázanost témat, logické myšlení nebo systematický přístup.
AI a vyhledávání informací
A k tomu vidím analogii ve vyhledávání informací, které u dětí na základní bohužel nikdo systematicky nerozvíjí, málokomu to přijde divné a naděje na brzkou změnu je v nedohlednu.
Jaký je rozdíl mezi vyhledáváním informací v encyklopedii a použitím jazykového modelu k „vypočítání správné odpovědi“? Proč rodiče chápou, že se děti musí naučit princip a postup v matematice, i když vědí, že pak všichni většinou použijí kalkulačku? A proč ty samé rodiče nenapadne, že je důležité znát postup k nalezení správné informace a oslavují využití AI?
AI jen zrychlí přístup k informacím, ale zároveň odebere to zkoumání na pozadí. Jak velký je problém otevřít encyklopedii, Wikipedii nebo vyhledávač? Najít tam Jupiter i Saturn a porovnat jejich velikosti? O jaké části uvažování a vlastního bádání dítě přijde, když se odpověď dozví hned?
Cesta je důležitější než odpověď
Vlastní hledání trénuje postup: otázka → zdroje → porovnání → závěr. Tohle LLM zjednoduší na: otázka → hotová odpověď.
Když děti sami nehledají, netrénují vytrvalost a schopnost udržet pozornost. Najít velikost Jupitera a Saturnu vyžaduje přečíst delší texty, někdy prolistovat více zdrojů (zjistit, jestli tam ten údaj vůbec je), a pak informace porovnat. Když se vše minimalizuje na jednu odpověď, dítě méně trénuje soustředění, práci s textem, orientaci nebo psaní poznámek. To jsou všechno dovednosti, které děti budou potřebovat i do následujícího života.
Když dítě dostává odpovědi okamžitě, bez cesty a bez zdrojů, často se nenaučí ověřovat, pracovat s nejistotou, budovat mentální mapu tématu a všechno to následně použít v nových situacích. A to jsou právě ty „neviditelné dovednosti“, které se pak dále v životě hodí.
Co děti opravdu potřebují?
To jsem zvolil do nadpisu hodně silnou otázku, ale pokud také přemýšlíte, jakou důležitou dovednost děti do budoucna naučit, rozhodně to není „rychle získat informaci“. Naučte je „poznat, že získali správnou informaci“.
Problém je asi také v tom, že většina rodičů má pocit, že jejich děti umějí výborně zacházet s moderními technologiemi. A to jen díky tomu, že děti dokážou něco, co sami rodiče nikdy nezkusili. O tom, jestli je to opravdu užitečná dovednost, nebo jen zkratka, kvůli které přijdou o spoustu jiných důležitých věcí, ale rodiče často nepřemýšlejí.
